Schodiště jak je známe z domů, hal, exteriérů je vždy lemováno zábradlím. Vytváří u něj 3D prvek. Schodiště, především vynášené, může samostatné působit nedodělaně, jako by mu chyběl právě onen třetí rozměr. Zábradlí se vyrábí z mnoha druh materiálů. Může jít například i o beton, ale především to jsou profilové materiály ze dřeva, oceli, železa.
Nejčastěji vidíme zábradlí, které je vytvořeno z několika komponent. Tím prvním jsou svislé konstrukční sloupky. Jsou pevně ukotveny v samotném schodišti a mají za úkol bezpečně odolávat všem silám, které budou na schodiště působit. Tyto sloupky jsou vzájemně propojeny dalšími konstrukčními prvky, které odolnost sloupků ještě posilují. Tyto konstrukční prvky mohou být průběžné. To znamená, že probíhají jakoby celým zábradlím do spodu až na jeho horní konec. V jiném případě se jedná o jakési rámy, které se montují mezi sloupky a mají samostatnou výplň. Do úplně jiné kategorie patří zábradlí, s výplní z bezpečnostního skla. Tedy plošné. Jak jsem již uvedl, jednotlivé komponenty zábradlí, respektive materiály těchto komponentů se mohou vzájemně kombinovat. Může jít o sklo a dřevo. Ocel a dřevo, ocel a sklo. Nebo můžou být ze stejného materiálu.
Když se zmiňuji o oceli, mám tím na mysli, buď kovářskou, černou ocel, nebo nerezovou ocel. Právě tento materiál je v poslední době nejpopulárnější. Je to dáno hlavně estetickou hodnotou. Nerez je hladký, lesklý a není náročný na údržbu. Navíc je dobře zpracovatelný. Tím nemyslím, že by se s nerezí nějak lehce pracovalo. Je zapotřebí speciálních nástrojů a značný fortel pracovníků. Výsledek ale stojí za to. Z nerezavějící oceli se vyrábějí jak sloupky, tak další konstrukční prvky, jako výplně mezi sloupky a samozřejmě i madla. A ještě jednu výhodu má použití nerezu. Nerezové zábradlí může být vytvořeno kombinací s jakýmkoliv jiným materiálem.