Každý nepochybně zná jména jako Oscar Schindler nebo Nicolas Winton. Lidí, kteří zachraňovali za války pronásledované židy je mnohem víc. Tyto lidi bychom si rozhodně měli stále znovu a znovu připomínat. Nasazovali totiž své vlastní životy, aby mohli pomoci.
Jedním z nich byla polská sociální pracovnice Irena Sendlerowá. Této ženě se podařilo zachránit neuvěřitelných 2 500 dětí a právem si zaslouží strom v Jad Vašem a titul spravedlivý mezi národy. Pracovala jako sociální pracovnice. Z tohoto titulu falšovala papíry, aby mohli být židovským rodinám vypláceny dávky, na které samozřejmě neměly právo. Pak pašovala do ghetta jídlo a léky.
2500 dětí
Vrcholem její činnosti bylo ovšem to, že se jí podařilo zachránit neuvěřitelných 2500 dětí. Pomáhali jí spolupracovníci z odboru, kde pracovala, není to tedy jen její osobní zásluha. Děti byly vyváženy z ghetta poněkud morbidním způsobem v rakvích. Vzhledem k vysokému množství epidemií na tom totiž nebylo nic podezřelého.
Děti, kterým samozřejmě musela zajistit novou krycí identitu, umisťovali do dětských domovů a klášterům. Časem se je dařilo umisťovat i do katolických rodin.
Není rozhodně překvapivé, že se ocitla v hledáčku Gestapa. Byla dokonce krutě mučena a vězněná. Nijak dobře se jí nedařilo ani po válce. Stále se věnovala sociální práci. Režim ji ovšem tvrdě perzekuoval za to, že se stala účastnicí Varšavského povstání, dvě děti jí zemřeli.
Neupadnout v zapomnění
Tato žena téměř upadla v zapomnění, což je rozhodně škoda. Lidé jako Irena by se měli stát našim vzorem a inspirací. Vždy je dost lidí, kteří potřebují naši pomoc.
Samozřejmě v širším měřítku by se měla stát vzorem hlavně pro sociální pracovníky. V současné době je množství sociálních odborů, nadací, organizací a institucí, ale sociální práce se stále více stává administrativní činností. Morální aspekt nahradily standardy kvality sociální péče a bohužel v sociální práci.